Smolácirodu Pissodes Germar

priloha smolaci new:priloha kurovci na jehl. 1/22/10 1:34 PM Stránka I

Lesnický význam a rozšíření

Smoláci - rod Pissodes - patří do řádu brouků(Coleoptera), čeledi nosatcovitých (Curculio-nidae). Na našem území se vyskytuje celkemsedm druhů, Pissodes castaneus (De Geer),P. harcyniae (Herbst), P. piceae (Illiger), P. pini(L.), P. piniphilus (Herbst), P. scabricollis Miller aP. validirostris (Sahlberg). Výskyt dalšího druhu,P. gyllenhali (Sahlberg), je na našem území sporný.Tyto druhy jsou široce rozšířené po celé Evropěi na Sibiři, jen výskyt P. piceae je omezenější a jevázán na výskyt jedle. V České republice jsou více-méně všechny druhy hojné v celém areálu výskytusvých živných rostlin, některé druhy preferují niž-ší, či naopak vyšší polohy.

Jedná se o typické sekundární škůdce, kteřínapadají poraněné stromy nebo stromy oslabe-né, například suchem, či se vyskytují v poros-tech jinak stresovaných (napadením houbovýmipatogeny, po žíru hmyzu apod.). Často napadajíohořelé stromy po požárech, které, i když požárpřežily, následně podlehnou těmto škůdcům. Přirozsáhlejším výskytu stresovaných stromů se nanich mohou smoláci namnožit a působit lokálněvelké škody. V takovém případě přecházejí až dorole primárních škůdců, nejčastěji byl taktopozorován druh P. piniphilus. Nejvážnějšímiškůdci jsou druhy vázáné na borovice a jedli;druhy smrkové jsou sice běžné, ale nepůsobívýrazné škody.

Smoláci škodí dvojím způsobem. Jednak žíremlarev, tedy při vývoji nové generace, kdy se larvyživí lýkem. Takto napadené stromy se poznajípodle ronící pryskyřice a dále podle vadnoucíchjehlic, které po čase červenají. Druhým poškoze-ním je žír dospívajících brouků (úživný žír), přikterém vykousávají okrouhlé otvory do kůry ten-kých kmínků, větévek či prýtů a pupenů. Přiintenzívním žíru vytéká z míst poškození prysky-řice, jehličí hnědne, větve usychají a koruna pro-sychá. K velkým škodám dochází především přiurychleném vývoji za teplejšího a suššího počasív letním období, kdy brouci ukončují celý vývoj

Svým zbarvením jsou dobře maskovaní na povr-chu kůry, takže jsou snadno přehlédnutelní.Hlava je protažena v tenký nosec, do něhož jsouasi v polovině jeho délky vkloubena lomenátykadla. Tímto se snadno odlišují od zástupcůjiného podobného rodu nosatců - klikorohů(Hylobius), kteří mají tykadla vkloubená až nakonci nosce a kteří rovněž patří k lesnickýmškůdcům s podobnými symptomy poškození. Štítje široký, dopředu nápadně zúžený, často výraz-ně zaškrcený, zadní rohy štítu jsou zašpičatělé,strany štítu jsou hustě šupinaté. Na vrásčitě zrni-tém a tečkovaném povrchu štítu se nacházejí dvěaž čtyři výrazné světlé tečky. Krovky se v zadnítřetině silně zužují, v rýhách jsou nepravidelně,poměrně hrubě tečkované a na vrchu mají okro-vě žluté nebo bělavé šupiny, různě nahloučené doskvrn nebo příčných pásků. Střídavá mezirýžíjsou slaběji či výrazněji vyzdvižená.

ještě v témže roce. Nově vylíhlí dospělci tak prosvůj úživný žír, kdy jim dozrávají pohlavní orgá-ny, nalétávají v závěru vegetační sezóny ještě předzazimováním na mladší stromy, které okousává-ním kůry masově poškozují.

Popis vývojových stadií

Vajíčko je bílé, protáhlé, o délce přibližně 3 mm.

Larva je bělavá, se žlutohnědou či červeno-hnědou hlavou, beznohá, rohlíčkovitě zahnutá,v dospělosti 10 až 16 mm dlouhá.

Kukla je volná, bílá, 6 až 8 mm dlouhá,s nápadným noscem a očima, velmi podobnádospělci.

Dospělci jsou dlouzí 4–10 mm (viz tabulka).Brouci jsou světlehnědí, červenohnědí až černí.

II LESNICKÁ PRÁCE 10/2005

PŘÍLOHA

Skupina borovic napadených smoláky. Ptáky oklovaná spodní část borovice napadenésmoláky.

1 – P. piceae

2 – P. castaneus

3 – P. scabricollis

4 – P. harcyniae

5 – P. pini

6 – P. piniphilus

7 – P. validirostris

Dospělci smoláků

1

4 5 6 7

2 3

priloha smolaci new:priloha kurovci na jehl. 1/22/10 1:34 PM Stránka II

Morfologie jednotlivých druhů. Rozlišenísmoláků je do jisté míry problematické, je nutnáurčitá zkušenost a dobrý srovnávací materiál.Nejsnáze je možné jednotlivé druhy rozlišit pod-le hostitelské dřeviny. Na smrku se vyvíjejí druhyPissodes scabricollis a P. harcyniae a částečnětaké P. pini. Posledně jmenovaný druh je ovšemčastější na borovicích, na nichž se také vyvíjíP. castaneus a P. piniphilus, méně často i P. har-cyniae a v šiškách borovic P. validirostris.P. castaneus byl jako jediný zaznamenán na mod-řínu. Na jedli jako nejvýznamnější druh vystupu-je P. piceae, méně často také P. harcyniae. Hlavnímorfologické znaky je možné hledat v celkovévelikosti a v utváření štítu, krovek a nosce. Mezivětší zástupce patří P. piceae a P. pini, mezi střed-ně velké je možno zařadit P. castaneus a ostatnídruhy tvoří skupinu menších druhů, k nejmenšímpatří P. scabricollis, P. piniphilus. P. harcyniae a P. validirostris. Zde je třeba mít na paměti, žesamci mohou být často výrazně menší než sami-ce, například u druhu P. pini mohou samci jennepatrně přesahovat polovinu délky samice.Druhy P. piceae a P. castaneus mají jako jedinéštít směrem k bázi rozšířený, ostatní druhy majíštít nejširší před jeho bází, dozadu se zužuje.U druhů P. pini, P. piceae a P. castaneus je štít přibázi srovnatelně široký jako báze krovek, u ostat-ních druhů je štít užší. P. harcyniae a P. piniphi-lus mají zřetelné hladké mezery mezi izolovaný-mi tečkami štítu, oproti zrnitému povrchu jinýchdruhů, u kterých se tečky často slévají. DruhyP. castaneus, P. validirostris a P. scabricollismají dvoubarevnou zadní příčnou pásku nakrovkách, ostatní druhy mají tuto pásku vícemé-ně jednobarevnou. Tečkování v řádcích na krov-kách může tvořit pouze skvrnky srovnatelnévelikosti (druhy P. castaneus, P. validirostris,P. scabricollis a P. piniphilus), nebo jsou někte-ré tečky zvětšené v důlky (ostatní druhy). U dru-hů P. piceae a P. harcyniae jsou lichá mezirýží nakrovkách vždy výrazně kýlovitě vyzdvižená,u ostatních druhů jsou vyzdvižená jen nepatrněnebo neznatelně.

Vzhledem k dlouhověkosti brouků a nepřetržité-mu kladení vajíček je možno najít během vege-tační sezóny všechna vývojová stadia.

Napadení smoláky je často rozprostřeno pocelé délce kmene, od paty až po korunu, vyjmadruhů jinak specializovaných. Často můžemejejich výskyt pozorovat ve spojitosti s poškoze-ním nebo napadením i jiným podkorním hmy-zem, zejména ze skupiny kůrovcovitých, aneboi ve spojitosti s poškozením houbovými patogeny.

Smolák šiškový se svou bionomií výrazněodlišuje, je mu tedy věnována samostatná pozor-nost – viz níže.

Přirození nepřátelé

Jako přirození nepřátelé jsou známi ptáci, dra-vý hmyz a parazitoidi. Mezi ptáky je to zejménadatel velký a strakapoud velký, mezi dravým

Způsob života

Vývojový cyklus je u většiny druhů smoláků (s výjimkou s. šiškového – P. validirostris) velmipodobný. Brouci se objevují od dubna (v přízni-vých letech již od března; opouštějí hrabanku poprohřátí asi na 10 °C) až do září. Samička kladevajíčka od dubna do září do důlků v kůře, kterévykouše do borky a posléze otáčením nosce důlekrozšíří a prohloubí. Vajíčka klade po jednom,někdy po dvou až třech, ale i 30 kusech (viz tab.).Celkově může samice naklást více než 200 vajíček.

Larvy se líhnou asi po jednom měsíci. V lýkuhlodají vlnovitě zprohýbané chodby, které jsouzpočátku úzké a vytéká z nich velké množstvípryskyřice, později se rozšiřují podle růstu larvy.Žír probíhá hlavně v lýku, ale povrchově zasa-ženo je i bělové dřevo. Podle počtu chodeb jemožno vystopovat, kolik vajíček bylo v jednommístě nakladeno, protože od místa zrodu se lar-vy šíří různými směry. Délky chodeb se pohybu-jí mezi 6 až 70 cm podle tloušťky stromu. Žír trváasi tři měsíce a pak se larvy kuklí v běli v pře-dem vybudované kukelné kolébce kokonovitěvystlané bílými tříštičkami. Stadium kukly trváasi tři týdny. Brouci opouštějí kolébku kruhový-mi otvory (průměr 2–3 mm) vykousanými kol-mo skrz kůru. Dospělci žijí dva (tři) roky, svýmžírem poškozují výhonky a větévky zdravýchstromů v době proudění mízy, kdy vyhlodávajíhluboké otvory do kůry. Celkový preimaginálnívývoj trvá v případě přezimování přibližně jedenrok, ačkoli v severnějších zeměpisných šířkáchnebo vyšších nadmořských výškách může trvati déle (dva roky). Naopak za příznivého počasímohou brouci klást vajíčka ještě v roce vlastní-ho vylíhnutí. Doba vývoje tedy velmi závisí napočasí, může trvat jen 6 až 18 týdnů. V případěvajíček nakladených v pozdním létě a na podzimje tato doba protažena až na 7–11 měsíců. Potompřezimují larvy (jinak smoláci přezimují zejmé-na ve stadiu dospělců, případně kukel). Většinabrouků přezimuje v prasklinách borky u patystromů, kde prodělali vývoj, nebo v mechu.

PŘÍLOHA

IIILESNICKÁ PRÁCE10/2005

Detail žíru mladých larev smoláků na borovici.

České jméno Latinské jméno, Velikost Zbarvení Hlavní Stáří stromu Vertikální výskyt Počet nakladených Místodruhu autor a rok popisu (mm) živná dřevina vajíček kladení vajíček

s. mlazinový P. castaneus (DeGeer, 1775) = notatus 5–7 rezavě hnědý, v přední části BO 4–15 hojný v BO porostech po 1(8) do kůry mladých krovek se žlutou příčnou 4–12letých borovic,skvrnou, v zadní polovině zvláště v blízkosti spodníchs širokým příčným proužkem přeslenů či kořenových

náběhůs. jedlový P. piceae (Illiger, 1807) 5–10 smolně hnědý, s širokou příčnou JD 40–80 vyšší polohy až po 20–30 od paty až do koruny

světlejší páskou v zadní polovině krovek

s. sosnový P. pini (Linnaeus, 1758) 7–9 rezavě hnědý, se dvěma příčnými BO, VJ starší od nížin do hor až po 20 spodní části se silnou apáskami žlutavých skvrn popraskanou borkouna krovkách

s. horský P. scabricollis (Miller, 1859) 4–5 přední proužek na krovkách je SM d1,3 = 18–22 cm vyšší polohy jedno, nebo několik hladká, nepříliš silná borkaredukován na malou skvrnu.Zadní proužek, v druhé polovině krovek, je vně žlutavý, uvnitř bělavý

s. smrkový P. harcyniae (Herbts, 1795) 5–7 smolně černý, s dvěma úzkými SM 15–120 od nížin do hor 1–5 v paždí odumřelých větévekpříčnými proužky žlutobílých skvrn

s. borový P. piniphilus (Herbst, 1795) 4–5 červenohnědý, slabě lesklý, BO 30–50 řídký druh v BO 1–5 na slabších kmíncíchs širokou páskou žlutavých nebo ve větvích borovicskvrnek v zadní polovině krovek

s. šiškový P. validirostris (Sahlberg, 1834) 4–8 rezavohnědý se šedivým odstínem BO šišky od nížin do hor 1–3(8) jednoleté šišky

priloha smolaci new:priloha kurovci na jehl. 1/22/10 1:34 PM Stránka III

hmyzem jsou nejdůležitější střevlíci, drabčíci, lar-vy kovaříků a pestrokrovečníci. Mezi exo- i endo-parazitoidy larev, resp. kukel, patří celá řada lum-ků (Ichneumonidae) - např. Itoplectis instigator F.,lumčíků (Braconidae) - např. Bracon discoideusWesm., Habrobracom palpebrator Ratzb. a Microdus calculator F. a stehnatek (Chalcididae).

Velkou roli mohou hrát houbová onemocnění,která především v teplých letech decimují jed-notlivá vývojová stádia.

Kontrola

Kontrola se provádí okulárně. Napadené stro-my v místech poškození silně roní pryskyřici,jejíž zaschlé výtoky jsou na kmenech dobře patr-né. Při silném napadení se na kmenech pozaschnutí vytvářejí bílé plošky – jako kdyby bylystromy postříkány vápnem. Kritické počty nejsoustanoveny a nebyly podrobně studovány. V přípa-dě zvýšeného výskytu škod je nutno kontrolu pro-vádět ve dvou- až třítýdenních intervalech odpoloviny dubna do září. Za prevenci je kroměpěstování stanovištně vhodných porostů nutnopovažovat výsadbu silných sazenic (zejménas ohledem na možnost napadení druhem P. nota-tus) a zabránění primárnímu oslabení stromů hou-bovými onemocněními či napadení hmyzem.

Ochrana

V případě zjištění výskytu larev smoláků jenutno mladé stromy vyřezat a spálit, nebo včaszpracovat a odvézt z lesa. Je možno také použítotrávené lapáky připravované z pokáceného dří-ví příslušného druhu stromu celopovrchověošetřeného vhodným insekticidem.

U nás se praktická ochrana zpravidla nepro-vádí. Pokud by ovšem na některé lokalitě vznik-lo významné přemnožení, je možno použítněkteré z následujících metod uváděnýchv zahraniční literatuře. Proti P. notatus se dopo-ručuje připravit v prvních dubnových dnechdeset lapáků na 1 ha v kulturách a mlazinách.Lapáky se připraví z živých stromů s hrubou,popraskanou borkou o tloušťce 1,5 cm a sílekmínku 6–10 cm, které se zatlučou do země do

Bionomie Samička klade vajíčka do vykousaných jamek

v jednoročních borových šiškách. Larvy vyžíra-jí vřeteno uvnitř šišky a šupiny šišek a ohryzá-vají zárodky semen. Při přemnožení mohoupoškodit až 100 % šišek. Dospívají v srpnua kuklí se v místě žíru v kukelné komůrce. Imágana podzim opouštějí šišku vykousaným kulatýmotvorem o průměru přibližně 2 mm a přezimujív hrabance.

Kontrola Speciální způsob kontroly mimo zhodnocení

poškození šišek se nevykonává. Kritická číslanejsou stanovena.

ObranaOd konce dubna do poloviny května je možno

umístit na kmeni stromu - přibližně ve výšce1,3 m (nebo pod nejnižším přeslenem) - lepovýpás o šířce přibližně 10 cm. Je možné použítnapříklad lepidlo Chemstop – jeden nátěr posta-čí na celé vegetační období. Lepový pás zne-možňuje broukům výstup do korun stromů. Takéje možno úsek kmenu nad zemí do výšky 2 mošetřit chemicky. Vzhledem k přezimováníbrouků v hrabance je v semenných sadech téžvhodným doplňkovým obranným opatřenímpravidelné kypření půdy v podzimním období.

Vybraná literatura

Křístek J. a kol, 1992: Škůdci semen, šišeka plodů lesních dřevin. Brázda, Praha, 286 pp.

Kudela M., 1974: Pissodes Germar. In Schwenke W.: Die Forstschädlinge Europas,Zweiter Band, Käfer. Paul Parey, Hamburg undBerlin.

Novotný J., Zúbrik M. (eds), 2004: Biotickíškodcovia lesov Slovenska. Polnochem,Bratislava, 208 pp.

Pfeffer A. (ed), 1954: Lesnická zoologie II.SZN, Praha, 622 pp.

Pfeffer A. (ed), 1961: Ochrana lesů. SZN,Praha, 840 pp.

Švestka M., Hochmut R. & Jančařík V.,1996: Praktické metody v ochraně lesa. SilvaRegina, Praha, 309 pp.

Uhlířová H., Kapitola P. (eds), 2004:Poškození lesních dřevin. Lesnická práce, Praha,288 pp.

Vysoký V., 1995: Přehled technicky škodící-ho hmyzu na dříví. Alois international, Ústí nadLabem, 296 pp.

Autoři: Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D.E-mail: holusaj@seznam.cz

Ing. Miloš KnížekE-mail: knizek@vulhm.cz

VÚLHM Jíloviště – Strnady, 156 04 Praha 5 – Zbraslav

Foto: archiv útvaru ochrany lesa VÚLHM.

Na titulní straně: Borovice napadené komplexem podkorního

hmyzu, často včetně smoláků,detail: dospělec P. pini,

larva smoláka v kukelné komůrce.

hloubky 20–30 cm. Od počátku května se lapá-ky kontrolují a po nakladení prvních vajíček jenutno lapáky odkornit nebo spálit. To je nutnoprovést nejpozději dva až tři týdny po objeveníse prvních vajíček. Lapáky proti P. pini, kterýžije na starších a silnějších stromech, musejí býtpřipraveny ze stromů patřičných dimenzí. Protitomuto druhu se doporučuje i chemické ošetře-ní spodní části stromů. Proti druhu P. piniphilusse používají 4 m dlouhé lapáky z vrcholové čás-ti stromů, instalované ve skupinách po 4–5kusech (1 skupina na 1 ha). Pro P. piceae sedoporučuje připravit skupinu 2–3 prokřesanýchpodložených lapáků na 2 ha, případně i postřikpařezů po těžbě, a likvidovat těžební zbytky.

Smolák šiškový – Pissodes validirostris

Lesnický význam a rozšíření P. validirostris se vyskytuje hlavně v mlad-

ších plodících borových porostech (různýchdruhů), k přemnožením dochází v semennýchsadech. Tento druh je vázán svým vývojem našišky. Napadené šišky jsou často deformovanéa tvrdé, na povrchu slepené pryskyřicí.V důsledku ztvrdnutí a zatečení smůlou se šiš-ky těžko otvírají. Šišky nedozrávají a mohoupředčasně opadávat. Jejich vnitřek je proplete-ný množstvím chodbiček a vyplněný upěcho-vaným drobným trusem, poškozená jsoui semena. V jedné šišce žijí zpravidla jedna aždvě larvy. Šišky však poškozují i dospělci, kte-ří po přezimování prodělávají úživný žír na jed-noletých šiškách, jež v případě silného poško-zení vadnou, kroutí se, jsou silně zasmolenéa nakonec usychají.

Možnosti záměny poškození Záměna je možná s napadením zavíječem smr-

kovým Dioryctria abietella D. et S. a obalečemšiškovým Cydia strobilella L. Pro s. šiškového jetypické ronění pryskyřice na povrchu šišky, cožho odlišuje od předcházejících dvou druhů.

IV LESNICKÁ PRÁCE 10/2005

PŘÍLOHA

Uzavřená kukelná kolébka smoláků na smrku.

Larvy smoláků na jedli dokončující kukelnou kolébkutěsně před kuklením.

priloha smolaci new:priloha kurovci na jehl. 1/22/10 1:34 PM Stránka IV